Vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance) vyjadřuje, do jaké míry

se společnost cítí být ohrožena nejistými životními situacemi a snaží se

těmto situacím vyhnout tak, že vytváří větší pracovní stabilitu, stanovuje

více formálních pravidel, netoleruje chování odkloňující se od normy, věří

v absolutní pravdy apod. Členové kulturní skupiny s vysokým indikátorem

vyhýbání se nejistotě UAI (Uncertainty Avoidance Indicator), který tedy

v podstatě odráží toleranci nejistoty, mají nižší ambice, preferují větší or–

ganizace, vyhýbají se konkurenci, nemají rádi změny apod. Hofstede nena–

šel mezi jedinci rozdíly, které by byly v závislosti na druhu povolání nebo

příslušnosti k určitému pohlaví. 

Dimenze individualismus versus kolektivismus a index individualismu

IDV vyjadřuje míru, do jaké je identita jedince definována jeho osobními vol–

bami a výkonem nebo charakteristikou skupin. Hofstede posuzuje individua–

lismus podle významu, který daná kultura přikládá osobnímu životu a vlast–

ní identitě. Na individuální úrovni tomu odpovídají pojmy idiocentrismus

versus allocentrismus, které charakterizují jednotlivce. Dichotomie individua–

lismu a kolektivismu je v mezikulturní psychologii značně oblíbena. 

„Individualismus znamená upřednostňování osobních cílů před skupino–

vými a hodnot, které slouží dobru jednotlivce, jeho odlišnosti, nezávislosti.

Kolektivismus znamená nadřazování cílů skupiny, do které člověk patří,

nad jeho vlastními cíli, zdůrazňování hodnot sloužících k zachování skupi–

ny a harmonických vztahů mezi jejími členy“ (Zelová, 1997, str. 400). 

Z evropských kultur patří ke kolektivistickým zejména románské kultu–

ry (Francie, Španělsko), příkladem výrazněji individualisticky orientova–

ných evropských kultur jsou např. Německo, Velká Británie a Holandsko.

Maskulinita versus feminita a index maskulinity MAS měří míru, do

jaké je společnost maskulinní a do jaké je femininní (vysoký stupeň indexu

vyjadřuje silně maskulinní společnost, nízký stupeň indexu vyjadřuje silně

femininní kulturu). Tato dimenze vyjadřuje, jakým způsobem je ve společ–

nosti pohlíženo na rodové role. 

V maskulinní společnosti jsou rodové role jasně odlišené, zatímco ve fe–

mininní společnosti se rodové role překrývají. V maskulinní společnosti se

od mužů očekává, že budou rozhodní, soutěživí, asertivní, orientovaní na

výkon, budou uznávat materiální hodnoty a úspěch. Ženám jsou přisuzová–

ny tradiční ženské hodnoty, vlastnosti a schopnosti, tj. umírněnost, solida–

rita, citlivost, péče o ostatní jedince, zájem o kvalitu života a prohlubování

mezilidských vztahů (Nový a kol., 1996).

65